TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ

Prof. PhDr. Tomáš Hlobil, CSc.
1. Komparace vybraných kapitol z prvního, druhého a třetího vydání Jungmannovy Slovesnosti.
2. Komparace vybraných úvodů do estetiky (např. úvodů české a anglické provenience) co do vymezení předmětu, výběru témat a kategorií.
3. Definice básně, básnictví a literatury v českých učebnicích literární teorie vydávaných od 19. století do současnosti.
4. Definice básně, básnictví a literatury v dějinách evropské estetiky (vybrané teorie).
5. Pojem vkusu v dílech vybraných britských estetiků (Addison, Hutcheson, Blair, Kames, Reid, Hume).
6. Pojem génia v dílech vybraných britských estetiků (Shaftesbury, Blair, Kames).
7. Pojem krásy v dílech vybraných britských estetiků (Addison, Hutcheson, Blair, Kames, Hogarth, Burke).
8. Pojem vznešena v dílech vybraných britských estetiků (Addison, Blair, Kames, Burke).
9. Pojem figury (metafory) v dílech vybraných britských estetiků (Blair, Kames, Smith, Burke).
10. Úvahy o popisu v dílech vybraných estetiků (Addison, Smith, Kames, Burke, Lessing).
11. Úvahy o emocích jako součásti umění v dílech vybraných estetiků (Kames, Burke, Mendelssohn).

 

Doc. Tomáš Kulka, Ph.D.
1. Problém metafory. (Nelson Goodman, Donald Davidson, Max Black, Tomáš Kulka aj.)
2. Umění, masové umění a kýč. (Hermann Broch, Clement Greenberg, Susan Sontag, Václav Černý, Matei Calinescu, Umberto Eco aj.)
3. Definice umění. (Noel Carrol, Morris Weitz, Nelson Goodman, George Dickie, Jan Mukařovský, Richard Wollheim aj.)
4. Estetika a filozofie umění Jana Mukařovského
5. Problém uměleckého falza. (Monroe Beardsley, Arthur Koestler, Nelson Goodman, Denis Dutton, Eddy Zemach, Mark Sagoff aj.)
6. Filozofie umění Nelsona Goodmana. (Languages of Art, Způsoby světatvorby, Of Mind and Other Matters, Reconceptions in Philosophy, Philosophy of Art of Nelson Goodman)
7. Problematika estetických pojmů a estetických soudů. (Kendall Walton, Morris Weitz, Mary Mothersill, Monroe Beardsley, Frank Sibley, Eddy Zemach)
8. Hodnocení uměleckého díla. (Stuart Hampshire, Margaret MacDonald, Helen Knight, Kendall Walton, Monroe Beardsley, Frank Sibley, Mary Mothersill, Eddy Zemach).
9. Filozofie fotografie. (Vilém Flusser, Roger Scruton, Kendall Walton, Roland Barthes, Susan Sontag)
10. Sémiotické a funkcionalistické teorie umění. (Srovnání teorií Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana.)
Podrobnější bibliografie bude stanovena po konzultaci.
PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D.
1. Umění jako „aisthésis“ v myšlení Emmanuela Lévinase. (Základní literatura: E. Lévinas, Existence a ten, kdo existuje, OIKOYMENH, Praha 1997. E. Lévinas, „La Réalité et son ombre“, Les Temps modernes, roč. 4, 1948, č. 38. E. Lévinas, Autrement qu’etre, ou au-dela de l’essence, Nijhoff, Haag 1974)
2. Lévinasova koncepce poezie. (Základní literatura: E. Lévinas, Noms propres, Fata Morgana, Monpellier 1975. E. Lévinas, Sur Maurice Blanchot, Fata Morgana, Monpellier 1975)
3. Bergsonova koncepce umění: umění jako „sugesce“ „trvání“. (Základní literatura: H. Bergson, Čas a svoboda. O bezprostředních datech vědomí, FILOSOFIA, Praha 1994; H. Bergson, Smích, Naše vojsko, Praha, 1993; H. Bergson, Duchovní energie, Vyšehrad, Praha 2002)
4. Vztah komedie a „vážných“ umění v myšlení Henriho Bergsona. (Základní literatura: H. Bergson, Smích, Naše vojsko, Praha 1993; H. Bergson, Dvojí pramen mravnosti a náboženství, Jan Laichter, Praha 1936)
5. „Filosofie hudby“ Vladimira Jankélévitche. (Základní literatura: V. Jankélévitch, La Musique et l’Ineffable, Armand Colin, Paris 1961; V. Jankélévitch, Le je-ne-sais-quoi et le Presque-rien, Éditions du Seuil, Paris 1980)
6. Patočkova koncepce umění: umění jako „pohyb pravdy“. (Základní literatura: J. Patočka, Umění a čas I, OIKOYMENH, Praha 2004; J. Patočka, Umění a čas II, OIKOYMENH, Praha 2004; J. Patočka, Dopisy Václavu Richterovi, OIKOYMENH, Praha 2001)
7. „Umění vznešena“ v myšlení Jeana-Françoise Lyotarda. (Základní literatura: J.-F. Lyotard, O posmodernismu, Filozofický ústav AVČR, Praha 1993; J.-F. Lyotard, Putování a jiné eseje, Herman & synové, Praha 2001; J.-F. Lyotard, Návrat a jiné eseje, Herman & synové, Praha 2002)
8. Bulloughova koncepce „psychické distance“ a možnosti její interpretace. (Základní literatura: E. Bullough, „Psychická distance“ jako faktor v umění a estetický princip. Estetika, XXXII, 1995, č. 1; S. Dawson, „Distancing“ As an Aesthetic Principle, Australian Journal of Philosophy, 39, 1961; O. Hanfling, „Five Kinds of Distance“, British Journal of Aesthetics, 40, 2000, č. 1; A. Casebier, „The Concept of Aesthetic Distance“, Personalist, 52, 1971)
9. „Zkušenost umění“ v myšlení Maurice Blanchota.(Základní literatura: M. Blanchot, Literární prostor, Herman & synové, Praha 1999; M. Blanchot, L´Entrentien infini, Gallimard, Paris 1969)
10. „Fyzický objekt“ a „estetický objekt“ v estetice Stephena C. Peppera. (Základní literatura: S. C. Pepper, Aesthetic Quality: A Contextualistic Theory of Beauty, Charles Scribner’s Sons, New York 1937. S. C. Pepper, The Basis of Criticism in the Arts, Harvard University Press, Cambridge 1946)
Prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc.
1. Specifičnost estetické recepce videoklipu. (Základní literatura: R. Shusterman: Pragmatist Aesthetics, F. Guattari: Chaosmosis, W. Welsh: Estetické myslenie)
2. Virtuální realita – estetické konsekvence. (Základní literatura: M. Heim: The Metaphysics of Virtual Reality, M. Loux: The Possible and the Actual, L. Doležel: Heterocosmica)
3. Empatie a estetická distance. (Základní literatura: T. Lipps: Aesthetik, V. Basch: Hlavní problém estetiky, B. Buda: Čo vieme o empatii?, W. Worringer: Abstrakce a vcítění, E. Bullough: Lectures on Aesthetics)
4. Temporalita empatie. (Základní literatura: W. Worringer: Abstrakce a vcítění, E. Husserl: Karteziánské meditace, Erfahrung und Urteil, E. Lévinas: Čas a jiné)
5. Narativní analýza kategorie „napětí“ ve filmu. (Základní literatura: P. Ricoeur: Temps et récit I–III, G. Genette: Figures III, N. Carroll: Mystifying Movies)
6. Procesuálnost estetické recepce. (Základní literatura: R. Ingarden: O poznávání literárního díla, T. W. Adorno: Estetická teorie, B. Morris: The Aesthetic Process, A. N. Whitehead: Process and Reality, Dobrodružství idejí, Modes of Thought, G. Deleuze: Le Pli, J.-F. Lyotard: Leçons sur l’analytique du sublime)
7. Současná filosofie mysli a estetický prožitek. (Základní literatura: D. Dennett: Consciousness Explained, J. Searle: The Rediscovery of the Mind, P. M. Churchland: The Engine of Reason, the Seat of the Soul, A. Damasio: The Feeling of What Happens)
8. Opakování a paradox žánrové fikce. (Základní literatura: G. Deleuze: Différence et Répétition, D. Knight: Making Sense of Genre, S. Neal: Genre, N. Carrol: The Paradox of Junk Fiction, U. Eco: Inovace a opakování)
9. Emoce ve fikci – „pravé“, imaginární nebo pseudo? (Základní literatura: K. Walton: Mimesis as Make-Believe, R. Lyons: Emotions, A. Damasio: Descartův omyl, D. Lewis: Fearing Fictions, W. Iser: Das Fiktive und das Imaginäre)
10. Rozledna jako specifický estetický objekt – fúze vnitřního a vnějšího. (Základní literatura: H. Focillon: Život tvarů, J. Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, E. Lévinas: Totalita a nekonečno, Autrement qu’etre)
Doc. PhDr. Roman Dykast, CSc.
1. Hudba v estetice sv. Augustina.
2. Koncertní průvodce a vznik rané hudební hermeneutiky.
3. Hudba v konceptu apollinského a dionýského umění.
4. Dualismus absolutní a programní hudby.
5. Spor o Antonína Dvořáka v časopisech „Hudební revue“ a „Smetana“.
6. Významová představa v pojetí Otakara Zicha.
7. Pojem „hudební myšlení“ u Otakara Zicha a Vladimíra Helferta.
8. Hudební poetiky 20. století.
9. „Ždanovovské“ teze a boj proti hudebnímu formalismu.
10. Hudební konceptuální tvorba a krize klasické hudební kompozice (také jako problematika univerzálně platných estetických norem při tvorbě uměleckého díla).
Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D.
1. Estetická zkušenost přírody v díle Ronalda W. Hepburna.
2. Environmentální model estetického oceňování přírody Allena Carlsona a jeho kritikové.
3. Co činí zkušenost estetickou?
4. Spor o estetickou povahu umění v druhé polovině 20. století.
5. Zahrada jako estetický objekt.
Mgr. Martin Kaplický, Ph.D.
1. Pojetí divadla a dramatického umění v české estetice (Otakar Hostinský, Otakar Zich, Jan Mukařovský, Jiří Veltruský).
2. Pražská herbartovská estetika a její vztah ke strukturalismu (Josef Durdík, Otakar Hostinský, Otakar Zich, Jan Mukařovský).
3. Čtenářsky orientované teorie v estetice a literární teorii (Stanley Fish, Wolfgang Iser, Norman Holland).
4. Pragmatismus a estetika (John Dewey, William James, Stephen Coburn Pepper, Richard Schusterman).
5. Filosofie procesu a estetika (Alfred North Whitehead, Samuel Alexander, Susanne Katherina Langer, Andrew Paul Ushenko).

 

Mgr. Štěpán Kubalík, Ph.D.
1. Estetické vlastnosti a sekundární vlastnosti (F. Sibley, L. Wittgenstein, J. McDowell).
2. Kritické vyrovnávání se se strukturalismem: polemika filozofické hermeneutiky a strukturalismu (F. deSaussure, C. Lévi-Strauss, P. Ricoeur).
3. Teorie metafory Paula Ricoeura.
4. Umění jako hra na jakoby – teorie nápodoby Kendalla Waltona.
5. Estetické a mimoestetické – vymezení estetického pole v analytické estetice (F. Sibley, K. Walton, G. Dickie, P. Crowther).
6. Koncept seeing-as a jeho využití v estetické teorii (L. Wittgenstein, V. C. Aldrich, M. B. Hester)
7. Otázka literárnosti z perspektivy filozofie jazyka